Úroveň spolupráce 2

Úroveň 2

Tato úroveň již představuje oproti úrovní první jistě pokročilejší, stále však velmi jednoduchou a kvalitativně nevyhovující formu spolupráce. Typickou formu spolupráce představuje odborný výcvik, a to podle níže uvedených charakteristik:

• odborný výcvik i odborná praxe ve firmě probíhá a četnost je výrazně vyšší než u úrovně první,

• spolupráce ovšem není systematická, chybí návaznost na výuku a vzdělávací proces jako celek,

• žák se pohybuje ve dvou oddělených světech, což generuje nespokojenost a neochotu spolupracovat na straně zaměstnavatelů a nezájem na straně žáků.

Z výše uvedeného je zřejmé, že spolupráce na této úrovni nemůže vyhovovat ani žákům, ani zaměstnavatelům, pokud je jejich primárním zájmem kvalitně připravený absolvent a nikoli pouze levná pracovní síla.
Zásadním nedostatkem spolupráce na této úrovni je skutečnost, že spolupráce postrádá jednotící koncepci, především zde chybí vazba na ŠVP a systém monitoringu a zpětné vazby. Další formy spolupráce jako například exkurze, stáže, přednášky apod., buď vůbec neprobíhají, nebo probíhají bez jakékoli vazby na odborný výcvik a žádoucí výsledky učení ve formě konkrétních znalostí, dovedností a kompetencí.