O službách kariérového poradenství se mezi veřejností ví stále málo

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí uskutečnil v roce 2020 výzkum s názvem "Identifikace bariér v poskytování služeb kariérového poradenství – bariéry na straně příjemců". Jeho cílem bylo získat ucelenou představu o tom, jak vnímají a využívají služby kariérového poradenství klienti z řad široké veřejnosti a kde vidí hlavní překážky při využívání těchto služeb.

Proč a jak byl výzkum realizován?

Zmapování bariér je důležitým krokem pro další nastavování služeb kariérového poradenství.  Aby totiž služby kariérového poradenství byly přínosem pro jednotlivce i pro společnost, je nezbytné zabývat se omezeními i dostupností stávajících služeb a zaměřit se také na jejich propagaci a informovanost cílových skupin.
Výzkum VÚPSV byl prováděn v podobě dotazníkového šetření, a to na populaci 15–64 let. Sběr dat probíhal v prosinci 2019 a lednu 2020. Šetření se zúčastnilo celkem 4 008 respondentů, přičemž 1 010 respondentů odpovídalo v interakci s tazatelem (CAPI dotazování), 2 998 respondentů bylo dotazováno metodou CAWI (online). Součástí šetření byla i pilotáž navrženého dotazníku a jeho následná úprava. 
Výzkum zároveň navazuje na výsledky předchozí výzkumné aktivity VÚPSV , která mapovala stávající stav a bariéry v oblasti poskytování služeb kariérového poradenství v ČR (mapování na straně poskytovatelů bezplatných služeb KP).

Podrobné výsledky shrnuje komplexní závěrečná zpráva, v jejíž příloze je uvedeno i úplné znění dotazníku

Na co se realizátoři dotazovali?

VÚPSV se ve svém průzkumu zaměřil na zmapování povědomí široké veřejnosti o těchto aspektech kariérového poradenství (KP):

• jak je KP v současnosti vnímáno

• jaký má veřejnost přehled o jeho službách a jejich dostupnosti

• jaké má veřejnost v této oblasti očekávání

V případě respondentů, kteří již měli osobní zkušenost s využíváním služeb kariérového poradenství, bylo dále sledováno:

• za jakých okolností služby kariérového poradenství využili

• co jim využití služeb KP přineslo

• zda by služby KP využili i v budoucnosti

• jak celkově hodnotili jimi využitou službu KP

Výzkum se dále zaměřil i získání informací o životních situacích, ve kterých by lidé uvítali možnost vyhledat služby kariérového poradenství a také na provázanost mezi socioekonomickým postavením respondentů a postojem ke kariérovému poradenství.

Jaké výsledky výzkum přinesl?

Z výpovědí respondentů vyplývají následující zjištění:

• Zhruba polovina dotázaných (53,4 %) má představu o tom, co je kariérové poradenství. Toto je možné považovat za dobrý základ pro zvyšování významu role kariérového poradenství, zejména při volbě vzdělávací či pracovní dráhy a při uplatňování na trhu práce. Na druhou stranu to však představuje výzvu pro propagaci služeb kariérového poradenství. Je totiž zřejmé, že chybí přesnější představa o jeho roli. Vyšší úroveň informovanosti o kariérovém poradenství je mezi mladšími lidmi, studujícími či již s terciárním vzděláním. Nejméně informací mají tak lidé starší, vyučení. 

• Lidé by nejčastěji hledali služby kariérového poradenství na Úřadu práce či ve školách, tedy tam, kde jsou služby již dnes dostupné. Současně je však umísťují i do institucí, kde by je dnes hledali marně – MPSV, magistráty a městské úřady, v institucích krajů apod. Služby by také hledali ve specializovaných poradenských centrech. Tato centra se dnes ale vyskytují spíše náhodně, často jde o centra zřízená kraji, která mají ve své působnosti i další činnosti než pouze kariérové poradenství. Celorepubliková síť poradenských center u nás zatím vybudována není, ačkoliv se o ní uvažuje již několik let.

• Osobní zkušenost s kariérovým poradenstvím má zhruba pětina lidí (21,3 %), přičemž 14,3 % mělo přímou osobní zkušenost, tedy že služby kariérového poradenství využili oni sami. Nejčastěji mají osobní zkušenost mladí lidé, studující a lidé se základním vzděláním.

• Služeb kariérového poradenství dotázaní nejčastěji využili v souvislosti se zaměstnáním (ztráta, změna, hledání nového) či se vzděláváním (výběr či změna). V jiných náročných životních situacích bylo spíše sporadické.

• S typem životních situací souvisí zřejmě i to, že služba byla obvykle poskytnuta na Úřadu práce nebo ve škole. Nejčastěji šlo o osobní konzultace s poradcem, s již odstupem bylo využito nepřímé poradenství prostřednictvím webových stránek, portálů apod. Ve většině případů šlo o jednorázovou konzultaci, opakovaná návštěva byla spojena zejména s návštěvou webových stránek či portálů.

• Průběh poskytnutého poradenství byl hodnocen kladně, velmi pozitivně ho vnímalo 23,4 % a 58,0 % jej hodnotilo spíše pozitivně. Kladně jej vnímali především mladí lidé, studující.

• Užitečnost poskytnutého poradenství byla také hodnocena převážně kladně (65,5 % z těch, kteří měli osobní zkušenost s KP), avšak již to bylo výrazně méně než při hodnocení průběhu poradenství. Svoji roli zde jistě může hrát i očekávání klientů, které nemusí být v souladu s cíli kariérového poradenství. Lidé například mohou přicházet s očekáváním, že dostanou konkrétní doporučení ohledně školy či zaměstnání, a mohou pak být zaskočeni tím, že toto neobdrží. V tomto případě jde však hlavně o důsledek nízké propagace kariérového poradenství.

• S něčím negativním se v průběhu poradenství setkal cca každý sedmý člověk (14,9 %), který dané služby využil. Nejčastěji šlo o nevhodný způsob jednání či aroganci ze strany poradců a nízkou kvalitu poskytnuté služby. Výtky nejčastěji směřovaly k osobnosti poradce – jeho chování, kvalifikaci či ochotě. Jako v mnoha jiných profesích se tak  i v kariérovém poradenství projevuje, že stojí na kvalifikovaných a kvalitních lidech.

• V oblasti námětů na zlepšení služeb se často objevovala připomínka, aby klientům věnoval poradce více času. K dalším frekventovaným námětům patřil požadavek na lepší, kvalitnější informace, které v rámci poradenství klienti obdrželi. Objevovala se také připomínka k chování poradců a námět na osobnější přístup ke klientovi. Pětina lidí neměla žádné připomínky, obdrženou službu hodnotili pozitivně bez jakýchkoliv výhrad.

• Znovu by služby kariérového poradenství využila téměř polovina z těch, kteří již zkušenost s kariérovým poradenstvím mají. Zde je dobré se ptát, proč ona druhá polovina služeb využít nechce nebo s jeho využitím váhá. Svoji roli zřejmě sehrávají výše uvedené pochybnosti v oblasti kvality služby či profesionalitě kariérového poradce. Opětovné využití kariérového poradenství je závislé na věku, kdy mladí lidé se ke znovuvyužití staví více kladně než lidé starší.

• Při výběru střední či vysoké školy téměř polovině lidí nikdo nepomáhá (45,6 %), třetině radí rodina (35,1 %). Pomoc u odborníků (škola, jiná instituce) vyhledalo 12,4 % dotázaných (10,4 % ve škole, 2,0 % v jiné instituci).

• Při výběru zaměstnání se bez pomoci ostatních obešlo 62,2 % dotázaných. Druhou nejfrekventovanější volbou byla pomoc přátel, následovala pomoc rodiny. Oproti výběru školy zde posílila samostatnost rozhodujících a jejich sociální kontakty.

• Při výběru školy či zaměstnání patří k hlavním informačním zdrojům internet, a to jak portály, tak vyhledávače i webové stránky. Internet preferují zejména mladí lidé, studující.

• K hlavním důvodům nevyužití služeb kariérového poradenství patří to, že jej lidé nepotřebovali a nevěděli o něm.

• V otázce místa působení kariérového poradce se dvě třetiny osob vyjádřily pro jeho působení mimo školu či zaměstnání, tedy aby byl zcela nezávislý. 30,2 % by jej naopak rádo vidělo ve škole či v zaměstnání, aby byl hned po ruce a bylo možné jej bezodkladně navštívit.

• K hlavním institucím, které by podle respondentů měly kariérové poradenství poskytovat, byl zařazen Úřad práce ČR , školy a vzdělávací zařízení.

• Mezi základní podmínky, za jakých má být realizováno kariérové poradenství, patří především důraz na soukromí pro poradenský rozhovor, dostatek času na konzultaci či přehledné webové stránky. K často zmiňovaným okolnostem patří také pomoc s vyplňováním formulářů.

• Z hlediska forem komunikace je respondenty jednoznačně preferován osobní rozhovor, méně často byl zmiňován mail či telefon.

• Při identifikaci vnějších bariér bránících využívání služeb kariérového poradenství se jako dominantní jeví zejména to, že lidé o službách kariérového poradenství nevědí (61,2 %) či jsou málo propagovány (44,9 %). Často uváděná byla i nedůvěra vůči službám KP či jejich nízká kvalita.

• Mezi vnitřními bariérami bránícími využívání služeb KP lidé nejčastěji uváděli postoj, že si své věci rádi řeší sami (38,7 %) nebo že by jim kariérové poradenství stejně nepomohlo (18,4 %). K častěji zmiňovaným bariérám patřilo také to, že se lidé nechtějí nikomu svěřovat, nebo že poradcům nedůvěřují.

Shrnuto podtrženo

• většina lidí o službách kariérového poradenství skoro nic neví

• služby KP jsou málo propagovány

• lidé nevědí, co od služeb KP mají čekat.

• lidé si kariérové poradenství spojují především s výběrem školy či zaměstnání, avšak současně vnímají, že jeho záběr by měl být širší a měl by pomáhat lidem ve více oblastech.

Co s tím? Jaká jsou hlavní doporučení vyplývající z výzkumu?

Výsledky výzkumu VÚPSV jasně ukazují, že je nutné zaměřit se především na:

• propagaci služeb kariérového poradenství 

• zvyšování informovanosti široké veřejnosti o možnostech KP a jeho roli zejména v současné rychle se měnící společnosti.

• zvyšování kvality poskytovaných služeb

• získávání kvalifikovaných pracovníků, kteří budou nejen odborně erudovaní, ale současně budou disponovat i vysoce rozvinutými sociálními dovednostmi, zejména schopností jednat s lidmi a předávat jim potřebné informace. Jednou z cest k dosažení tohoto dílčího cíle je klást důraz na průběžné vzdělávání poradců včetně osvojování komunikačních dovedností.

• hojné využívání internetu k šíření kariérových informací či informací o možnostech kariérového poradenství. Jde totiž o primární informační zdroj pro značné množství lidí, internet představuje jednu z cest pro zvýšení informovanosti veřejnosti o kariérovém poradenství.

• zvážení možnosti vybudování specializovaných poradenských center, kde by bylo kariérové poradenství dostupné široké veřejnosti. Síť specializovaných center by zřejmě mohla výrazně napomoci „zprůhlednění“ toho, co je kariérové poradenství, zvýšila by se dosažitelnost a tím by mohlo dojít i k hojnějšímu využívání služeb KP. Lidé mají problém kariérové poradenství jednoznačně identifikovat a zařadit do systému služeb pro veřejnost. Specializovaná centra by této identifikaci mohla významně pomoci.

Galerie